Hlavní výhoda kváskového pečiva je jednoduchost, chutnost a stravitelnost. Hlavním rozdílem oproti běžnému pečivu (z kvasnic) je dlouhá fermentace mouky. Ta má za následek předtrávení bílkovin na aminokyeliny a sacharidů na jednodušší řetězce, které jsou pro tělo využitelnější a stravitelné. Díky fermentaci je kváskové pečivo přirozeně kyselejší.
Suroviny dát do mísy a hnít vařechou do těsta. Těsto nechat pod utěrkou hodinu odpočinout. Poté těsto vyndat na moukou zaprášenou desku a v rukou několikrát zpracovat do bochánku (natahovat, překládat "do květu") a zaprášit. Těsto vrátit do mísy a zakrýt utěrkou. Při pokojové teplotě necháme kvasit 12-20 hodin. Čím vyšší teplota, tím kratší doba. Čím výšší poměr kvásku, tím kratší doba. Znak překvašení/překynutí je pokles těsta. Ideální doba je lokální maximum vykynutí těsta před poklesem.
Troubu předehřát na 250 °C. Těsto z mísy/ošatky vyklopit na plech. 10 minut péct na 250 °C poté stáhnout na 200 °C a péct dalších 25 minut, celková doba pečení 35 minut.
Troubu předehřát na maximum, co umí (např. 250/300 °C). Těsto zaprášit moukou, znovu zpracovat v rukou, na desce rozválet a dát na lehce olivovým olejem vymazaný plech. Na plechu je možné těsto dopracovat prsty do krajů plechu. Poté přidat ingredience např.:
Při teplotě 250 °C pizzu péct zhruba 12-14 minut, při 300 °C 8-10 minut.
U bulek/rohlíků je potřeba těsto více zpracovat v rukou/rozválet, více překládat a rozdělat na 6 bochánků. Po 10 hodin kvašení vypracujeme z těsta kruhový plát a překládáme do tvaru bulky nebo stočíme do tvaru rohlíku. Potřeme přepuštěným máslem a posypeme makem. Necháme dodatečně kynout již ve tvaru na plechu při 40 °C 1-2 hodiny. Při 220 °C pečeme 10-15 minut
Nezapomenout při zpracování kvásku dokrmit zbývající kvásek na příště. Příklad:
sara